DUB NAD MORAVOU

kraj Olomoucký, arcidiecéze olomoucká, děkanát Olomouc

Pouť k Panně Marii Dubské

Přehled poutí v roce 2012

Poloha: Jižně od Olomouce, mezi Přerovem a Prostějovem.

Obec Dub nad Moravou    Dubské poutě

Historie a popis poutního místa: první zmínka o dnešním hanáckém městečku Dub nad Moravou je z r. 1141, kdy je osada uváděna jako majetek olomouckého kapitulního kostela) v jeho držení zůstala až do r. 1848. Vznik kostela nelze přesně určit, jistě existoval již před rokem 1297, kdy je o něm zmínka v korespondenci papeže Bonifáce VIII. Na místě původního kostela byl kolem r. 1470 postaven nový chrám, 0 100 let později přistavěna věž a patrně provedena částečná přestavba. Farní kostel titulu Všech svatých byl vysvěcen r. 1576. 
V roce 1727 byl zde umístěn obraz Panny Marie - dřevoryt lidového umělce - pocházející z doby kolem r. 1725. By to tzv. černá byzantská Madona s žehnajícím děťátkem se zářícím sluncem a měsícem - symboly to Panny Marie. Pro velkou víru a důvěru v její mocnou přímluvu se před obrazem udála četná uzdravení. Jsou zaprotokolovány komisí sestavenou olomouckých biskupem, v níž byli dva lékaři. Protokoly jsou uloženy v archivu města Olomouce.

Zvyšující se příliv poutníků si vyžádal výstavbu nového chrámu, který po svém dokončení převzal všechny funkce farního kostela Všech svatých a tím byl v dobách josefínských reforem zachráněn od zrušení. Stavba mariánské svatyně podle návrhu Pavla Malnovského ze Slavkova byla provedena stavitelem Jiřím Kličníkem z Brna v letech 1734-1756. Kostel je jednolodní, dvoupatrový, je obestavěn krytým podloubím, které v patře vytváří ochoz s chodbou zpřístupňující kůr a starobylou knihovnu. V chodbě je umístěna křížová cesta. Na kůře se zachoval vzácný hudební nástroj - varhany, které patří k několika málo dochovaným barokním nástrojům dokladujícím vysokou úroveň varhanářství 18. stol.; jejich stavitelem byl významný brněnský varhanář Jan Výmola. Pod celým presbytářem je krypta s ostatky příznivců kostela a kněží, kteří byli původně pochováni na starém hřbitově kolem kostela Všech svatých. 

Dominantou celkového řešení je průčelí kostela se sochařskou výzdobou. Je zde umístěna socha Neposkvrněného početí Panny Marie, sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václava a Ludmily. Nad hlavním vchodem je sousoší sv. Rodiny. Uvnitř kostela jsou čtyři kaple - pod věžemi na straně kaple sv. Anny, na epištolní straně kaple Panny Marie lurdské, dále kaple sv. Josefa a sv. Terezie od Ježíška. Hlavní oltář je zasvěcen očišťování Panny Marie, autor Gottfried Fritsch z Tovačova, oltářní obraz je dílem Josefa Sterna z Brna. Po stranách chrámové lodi je osm vedlejších oltářů zasvěcených různým světcům: na evangelijní straně postupně od hlavního oltáře sv. Josefu, patronu umírajících, sv. Janu Nepomuckému, sv. Andělu strážci a sv. Janu Křtiteli. Na epištolní straně jsou oltáře sv. Kříže, sv. Valentina, sv. Vendelína, patrona rolníků a Panny Marie Růžencové. 
V okolí poutního místa je několik sousoší: s. Floriána obklopeného ochránci proti moru a jiným pohromám, sv. Roch, sv. Václav, sv. Rozálie, sv. František Xaverský, sv. Karel Boromejský a sv. Barbora, dále sousoší sv. Jana Nepomuckého s postavami světců, sv. Josefa, Otty, Františka z Pauly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Socha sv. Josefa je situována při cestě k Olomouci. Socha Anděla strážce je postavena na místě lípy, kde byl kdysi pověšen obraz Panny Marie dubské. Kaplička sv. Markéty je zbudována nad studánkou, jejíž voda, dle zbožné tradice, zázračně uzdravuje. Budova vedle kostela - tzv. Mariánská rezidence - je budovou proboštského farního úřadu. Dubský kostel byl v r. 1860 povýšen na chrám proboštský.

Poutě: Hlavní - první neděle v září "Na Andílka" (podle starého církevního kalendáře, svátek sv. Andělů strážných 2. 9., mše sv. 6:00 -  7:00 - 9:00 - 10:30 hod. Dušičková - třetí neděli v říjnu - mše sv. 7:00 - 8:30 a 10:00 hod. (v kryptě), požehnání 14 hod. Mše sv. mimo poutě v neděli v 9:00 hod. 

Duchovní správa: Římskokatolická farnost, Mariánská 208, 783 75 Dub nad Moravou, tel. 585964016, mobil 732702849, e-mail: jan.kornek@seznam.cz nebo fadubnm@ado.cz
Titul kostela - Očištování Panny Marie.

Turistické informace pro poutníky: z nejbližší žel. stanice Brodek u Přerova - západně po silnici - 5 km.

Poutní místo v seriálu ČT
Virtuální prohlídka poutního místa

150 let probošství v Dubu

Probošt, z latinského slova praepositus, čili představený, se objevuje v různém významu v církevní terminologii. Často je to hlava nějakého kolegia, například kapituly, byl to též představený některých klášterů, v olomoucké arcidiecézi je probošt druhým prelátem Metropolitní kapituly po děkanovi, v Kroměříži je to hlava Kolegiátní kapituly. Probošti byli v čele například kanonií augustiniánů kanovníků v Olomouci, Šternberku a Fulneku. Titul proboštství dostaly některé významné farnosti jako zvláštní poctu. Takové farnosti byly v Olomouci u sv. Mořice, v Opavě, na Svatém Kopečku a v Dubu. Dnes se toto privilegium udržuje v Olomouci, kde z rozhodnutí papeže farář svatomořické farnosti v 18. století obdržel titul probošt a navíc právo pontifikálií. Po letech byl i dnešní svatomořický farář František Hanáček jmenován proboštem, jak to z papežského rozhodnutí patří farářům této farnosti.

V roce 2010 se připomíná 150. výročí povýšení dubské farnosti na proboštství. Dub byl pod patronátem olomoucké kapituly a v 18. století prožíval svoje zlaté období. Byl hlavním hanáckým poutním místem a těšil se zvláštní přízni olomouckých kanovníků. Probošt František Oedt se snažil získat další kanovníky k tomu, aby zde byl vybudován reprezentační mariánský kostel, který by byl nejen projevem vztahu olomoucké kapituly k Matce Boží, ale také vhodným místem pro všechny, kdo k Dubské Matce Boží přicházeli. Neméně obětavosti našel Oedt v tehdejším děkanu olomoucké kapituly Jiřím Mayerswaldovi, ale také ve vynikajících dubských farářích Františku Ferdinandu Formánkovi a Antonínu Zhánělovi, a tak v letech 1734 až 1756 byl dnešní dubský kostel vystavěn a roku 1761 biskupem Hamiltonem slavně konsekrován. Probošt Oedt nechal také v roce 1730 postavit obrovskou faru, vždyť dubský farář míval v 18. století čtyři kaplany. Jak odeznívalo baroko a v polovině 19. století s kapitalizací Hané se vytrácela zbožnost hanáckého lidu, nastal ústup ze slávy i Dubu jako poutního místa.
Arcibiskup Bedřich Fürstenberg byl sice pravý aristokrat, do značné míry člověk vzdálený obyčejným lidem i kněžím, ale zároveň byl horlivým pastýřem a snažil se vše ve svém okolí pozvedat, proto nešetřil milosrdenstvím vůči chudým, štědře sypal pocty a vyznamenání kněžím a také, sice uměřeně, pamatoval na konkrétní farnosti. A tak byl 12. října 1860 dubský farář Jeroným Lysek investován jako první dubský probošt s právem nosit mandolet, pláštík, jaký nosívají kanovníci a preláti. Později Fürstenberg povýšil také opavskou, dnes konkatedrální farnost na proboštství, to bylo v roce 1878. První probošt Lysek (1818 – 1887), rodák z Dolních Dunajovic, byl dříve dómským vikářem v Olomouci a v Dubu působil od roku 1856. Byl to velký vlastenec, přední osobnost českého národního hnutí v Olomouci, byl to také životopisec sv. Jana Sarkandra. Po Lyskovi následovali probošti Štěpán Palásek (1888 – 1916), Emanuel Snášel (1916 – 1933), Josef Veselý (1934 – 1939), Jan Lochman (1940 – 1945) a poslední ThDr. Ladislav Kubíček (1899 – 1985), který nastoupil v roce 1946. V roce 1949 se Kubíček stal nesídelním kanovníkem olomouckým a v roce 1950 byl zatčen. Pak proboštství třicet let administroval Josef Hradilík (1950 – 1980) a po něm Cyril Vrbík (1980 – 2002), který zemřel mučednickou smrtí. P. Vrbíkovi se dostalo titulu probošta až jako mrtvému z úst pana arcibiskupa. V roce 2005 byl farářem dubské farnosti jmenován P. Jan Kornek, který se snaží oživit slávu Dubu jako poutního místa, proto připravil i připomenutí povýšení na proboštství a vydání příležitostné publikace.
P. Vladimír Teťhal

Starší články