RAJNOCHOVICE

kraj Zlínský, arcidiecéze olomoucká, děkanát Holešov

Pouť ke sv. Anně

Poloha: Přibližně v jedné třetině silnice spojující Bystřici p. Hostýnem a Val. Meziříčí v obci Komárno odbočíme doprava přes Podhradní Lhotu do Rajnochovic.  Kostel je vlevo za centrem obce.

Obec Rajnochovice  Centrum mládeže Přístav  Centrum mládeže Archa

Historie a popis poutního místa: dávná pověst vypráví, že u dřevěného kostela sv. Anny stávajícího v blízkosti nynějšího kostela téže světice v Rajnochovicích žil člen zrušeného řádu templářů jako poustevník (řád byl zrušen v r. 1311). Poutní místo má starobylou tradici svatoanenské úcty.
Nynější barokní chrám titulu Narození Panny Marie a sv. Anny byl vybudován olomouckým biskupem kardinálem Wolfgangem Schrattenbachem v r. 1716 a vysvěcen 25. 7. 1742; v r. 1727 zde vzniká samostatná farnost.
Chrám je architektonickým skvostem, jeho návrh pochází od italského architekta G. P Tencally. Nemá pro své ojedinělé pojetí v širokém okolí obdoby. Pro svou majestátnost bývá nazýván "valašskou katedrálou".

Velkolepé schodiště vede k průčelí kostela ozdobenému erbem zakladatele a sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Věž výšky 37 m nepříliš přesahující střechu kostela je vychýlena od svislice o 25 cm. Jednolodní chrám s valenou klenbou ve výšce 18 m s okenními lunetami má 22 oken, dopadající světlo mění působivě v průběhu dne svoji intenzitu a zabarvení.
Hlavní oltář je ozdoben milostnou soškou sv. Anny Samotřetí s Pannou Marií, Ježíškem a postavou rytíře, tvůrce sousoší, což je podle pověsti zbožný rytíř z blízkého hradu Šaumburku. Nahoře v klenební lunetě je nástěnná freska s tématem Proměnění Páně na hoře Tábor. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Wolfgangu, sv. Václavu a Panně Marii lurdské.

Varhany, jejichž původní barokní skříň pochází z r. 1720 a je jednou z nejstarších na Moravě, jsou ozdobeny postavou krále Davida s andílky hrajícími na dávné hudební nástroje - kornety. V okolí kostela se nachází hřbitov, kde stával předchůdce nynějšího chrámu; byl zrušen císařem Josefem II.
V předválečné době se konaly poutě třikrát ročně, nyní probíhá pouze pouť svatoanenská, i když věřící přicházejí též na mariánské svátky. Duchovní správa spolu s obětavými poutníky dávají naději, že se budou i další generace těšit z tohoto vzácného architektonického skvostu Hostýnských vrchů. Do r. 1951 se konaly poutě také v pondělí velikonoční a svatodušní.

V blízkosti kostela je kromě studánky s dobrou vodou barokní fara adaptovaná na středisko mládeže, která zde rozvíjí své zájmy. Na budově je umístěna deska (pořízena r. 1969) věnovaná významnému regionálnímu botanikovi P Františku Gogelovi (1854-1922), rodáku z Podhradní Lhoty, který zde na přelomu století působil jako duchovní správce.

Pouť: Neděle po svátku sv. Anny (26. 7.), mše sv.: 7:00 - 9:00 - 10:30 h. Mše sv. o nedělích - 8:05 hod.

Duchovní správa: Římskokatolická farnost, 76871 Rajnochovice 12,  tel.: 573391156, farajnochovice@ado.cz , pristav@centrum.cz

Turistické informace pro poutníky: z nejbližší žel. zast. Rajnochovice - z - do Podhradní Lhoty - 2 km, odtud po silnici k Rajnochovicím - 2 km, pokračovat po - č - do Rajnochovic - 2 km (kostel mimo turistickou cestu). Hostýnské vrchy jsou protkány turistickými značkami (Rajnochovicemi prochází - č - spojující Val. Meziříčí se Zlínem s návazností na sv. Hostýn a mnohá jiná místa Hostýnských vrchů).

Pamětihodnosti Rajnochovic

Pieta před kostelem
Kamenná socha sedící Panny Marie s Kristem na klíně na vysokém, vykrojeném podstavci z hrubozrnného pískovce. Na zadní straně letopočet 1815, na přední straně nápis: Sv. Maria, oroduj za nás. Samotná socha je zhotovena z jemného pískovce.

Kamenný kříž u kostela
Kamenný kříž s korpusem na vysokém, čtyřbokém, hranolovitém podstavci, na jehož přední straně je nápis s chronogramem:AVE / CRVCIFIXE/ DVX MEVS / AVE. Kříž pochází z roku 1737. Materiál hrubozrnný pískovec, tělo Ježíše Krista z jednoho kusu pískovce. Kříž je mírně nakloněný.

Pieta na hřbitově
Na nízkém podstavci kamenná socha Panny Marie, držící na klíně bezvládné tělo Krista. Na podstavci nová mramorová deska s nápisem: Matko bolestná, oroduj za nás!
Sousoší pochází z konce 18. století.

Socha Sv. Jana Nepomuckého
Socha je umístěna u farní budovy. Kamenná socha světce v životní velikosti a obvyklém ikonografickém pojetí na čtyřbokém hranolovém podstavci s podnoží a římsou. Podstavec z hrubozrnného pískovce, socha z pískovce jemného.

Kaple
Na konci obce, směrem k Podhradní Lhotě, u silnice pocházející z přelomu 18. a 19. století,
pokrytá šindelem.