|
|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Budova kláštera byla poškozena za 2. světové války a po jejím ukončení se dokonce započalo s opravou. Do r. 1946 působila v duchovní správě kongregace oblátů Panny Marie. Dnes jsou na místě kláštera pouze zbytky zdiva a studna na bývalém nádvoří.
|
|
|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|
|
|
Kostel ve Staré Vodě byl v době minulé rozsáhlým barokním poutním kostelem o dvou věžích, s pěti zvony, dvorem a krytými ambity s křížovou cestou. Na hlavním oltáři byla uctívaná socha, tři boční oltáře zasvěceny Obětování Panny Marie, sv. Josefu a sv. Jáchymu; za zmínku stojí vynikající varhany a další detaily. V minulém století bylo zaznamenáno přes dvacet míst, odkud poutníci přicházeli v procesích. Tradiční pout z Kroměříže se datuje od r. 1715 - tehdy jako poděkování za odvrácení morové nákazy.
V roce 1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva, ministerstvo národní obrany slibuje, že kostel a klášter mohou nadále sloužit svému účelu. V roce 1949 se zde ale konala poslední pouť a pak byl prostor uzavřen pro potřeby armád. Malebná obec Stará Voda byla zrušena a postupně srovnána se zemí. V padesátých létech byly cenné památky odvezeny do jiných kostelů.
Situace se změnila teprve po odchodu sovětských vojáků, nejbližší okolí
kostela bylo zpřístupněno civilním osobám, byl vypracován plán obnovy
kostela s odhadovaným nákladem 60 mil. Kč. První pouť se zde konala 28. září
1991. Oprava kostela pokračuje po etapách tak, jak jsou k dispozici potřebné
finanční prostředky. Mnoho z nich je i z darů věřících z Německa.
Vnitřek kostela je popsaný nápisy vojínů sovětské
armády a působí jako varovný památník na dobu okupace. V roce 1995 zahájili
skauti akci "Obnova Staré Vody". Starodávné poutní místo Stará Voda
je postupně obnovováno.
Pokračujeme-li po cestě za kostelem, tak asi po 5 minutách dojdeme k prameni léčivé vody, který se jmenuje "Královská studánka", která byla nedávno obnovena.
|
|
|
|
|
Pouťě: První sobotu v červnu se zde koná pouť muklů. Hlavní pouť se koná v sobotu (10 hod.) a v neděli (15 hod.) po svátku Sv. Anny a další pouť bývá v neděli (15 hod.) kolem svátku Nanebevzetí P. Marie a v neděli (15 hod.) kolem svátku Narození P. Marie.
Duchovní správa: Poutní kostel je spravován z římskokatolické farnosti, Lidická 183, 79305 Moravský Beroun, tel.: 554733943.
Turistické informace pro poutníky: ze žel.
stanic Budišov n. Budišovkou - jihojihozápad - přes Podlesí do
Staré Vody - 8 km. Ze železniční stanice Domašov n. Bystřicí -
východ - po silnici - 15 km.
Občerstvení: v místě není možnost ubytování, restaurace a není možnost
nákupu potravin (nejblíže je Město Libavá nebo Budišov n. Budišovkou).
Zdevastovaný interiér poutního
kostela v zaniklé obci Stará Voda u Libavé se stal ve čtvrtek 12. 6. 2008 místem
modliteb téměř dvou set bývalých příslušníků pomocných technických praporů, tzv.
pétépáků.
Muži, z nichž řada již dosáhla osmdesátky, prožili
vojenskou službu v padesátých letech 20. století ve vojenských táborech nucených
prací. Pro mnohé z nich skončila vojna až po třech letech tvrdé práce v
kamenolomech, dolech nebo megalomanských stavbách. "Přijeli jsme vzpomenout na
pétépáky, kteří už nejsou mezi námi, a prosit za ně. Chceme poděkovat Pánu Bohu
za to, že přežili to, co tenkrát prožívali, a prosit o Boží požehnání pro nás i
pro naše rodiny," přivítal poutníky na začátku bohoslužby olomoucký arcibiskup
Jan Graubner. Mši svatou celebroval společně s ostravsko-opavským biskupem
Františkem Václavem Lobkowiczem a generálním vikářem brněnské diecéze Jiřím
Mikuláškem.
Nedílnou součásti oddílů tzv. Černých baronů byli i kněží a
řeholníci. Na mši svatou do Staré Vody u Libavé dorazil z Českého Těšína také
dvaaosmdesátiletý jezuita P. Antonín Holas, který své osudy zdokumentoval v
knize vzpomínek „Mých prvých šedesát let v Tovaryšstvu Ježíšovu“. Jednou z jeho
životních epizod byla právě služba u pétépáků.
Atmosféru setkáni mužů, kteří prožili perzekuci totality,
umocnil stav poutního místa Stará Voda. Jeho devastaci začala Československá
lidově-demokratická armáda a dílo zkázy téměř dokončili sovětští okupanti. Již
se podařilo opravit fasádu i podlahu chrámu. Zásluhou skautů byla v posledních
letech kompletně opravena také Královská studánka.
(oas)
se konala za krásného letního počasí ve dnech 29. a 30. července a za účasti mnoha stovek poutníků z ČR a z Německa. Mše svatá byla sloužena v sobotu dopoledne a v neděli odpoledne a na své si přišli i stánkaři zajišťující občerstvení. O pořádek na příjezdových komunikacích ve vojenském újezdu pečovala vojenská policie a armáda zajišťovala i zdravotní službu.
![]() |
![]() |
![]() |
|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |